Česká softwarová firma digitalizuje banky v Evropě i v USA. Rozhovor s šéfem BSC
16.8.2019 | Michal Mošnička | |
Některé
české firmy jsou schopny se dnes prosadit i v
mezinárodním měřítku. Ale v oblasti
bankovního softwaru to není určitě
jednoduché. Banky jsou konzervativní a
využívají stará osvědčená
řešení, která samozřejmě
pocházejí zejména ze
Západní Evropy nebo z USA. Čím
je BSC (Banking Software Company) specifická,
že je schopná se uplatnit v ostré konkurenci doma
i ve světě? Na jakých regionálních
trzích tato česká
vývojářská společnost
působí, jak se tyto trhy liší a kdo jsou
její klienti nám v rozhovoru pro
portál Finparáda.cz
přiblížil Petr Koutný, CEO BSC.
Na snímku: Petr Koutný, CEO BSC
BSC má za
cíl se stát globální
společností. Jaký je rozdíl mezi
stávající
mezinárodní a globální?
Já ten rozdíl vnímám tak,
že mezinárodní firma působí
primárně na domácím trhu a z domova se
jí daří získávat
různé zakázky a klienty v zahraničí.
Mezinárodní firma má ale
stále centralizovaný obchodní model s
centrem na domácím trhu.
Globální firma oproti tomu aktivně,
cílevědomě a systematicky
získává nové
zakázky v zahraničí, a to za pomoci znalosti
lokálního prostředí,
obchodních týmů v různých koutech
světa a s globálním marketingem v
zádech. Důležitou roli v tomto modelu hrají
partneři. Takový obchodní model je naopak
decentralizovaný, nazval bych ho dokonce
distribuovaným. Právě tam se teď s BSC chceme
dostat. Že je tento model funkční, jsme si ověřili
například v USA, kde jsme digitálně
transformovali již několik bank a finančních
institucí právě ve spolupráci s
lokálním partnerem a způsobem, který
nemá v Evropě zatím obdoby.
Nabízíte
digitální řešení pro banky,
můžete nám více přiblížit pojmy jako
digitální banka, digitální
brand, neobanka a digitální finanční
služby?
Digitální banky mají
vlastní bankovní licenci a snaží se
nabízet poměrně široké spektrum
služeb, ovšem digitálně. Jejich
největší výhoda tkví ve
schopnosti využívat digitální
prostředí k zajištění
maximální dostupnosti a flexibility
svých produktů a služeb.
Digitální brandy
stávajících bank jsou projekty, kdy
finanční instituce disponující
bankovní licencí spustí
nový „brand“
digitální banky, ale
používají
stávající licenci a často i velkou
část své infrastruktury. Jako příklad
lze uvést třeba ING Direct nebo projekt Zuno,
který se ale zářné budoucnosti
nedočkal. Výhoda digitálního brandu je
jednoduchá - banka může rychle zaujmout nové
skupiny klientů, pro které by nemusela být pod
svou hlavní značkou atraktivní.
Neobanky jsou naproti tomu nové instituce, které
postaví své služby kolem potřeb a
zákaznického zážitku. Pro
podnikání ve finančním sektoru
využijí smluv s jinými finančními
institucemi, držiteli bankovní licence, kteří jim
poskytnou základní bankovní
infrastrukturu.
Digitální služby jsou naopak
samostatné projekty, které staví svou
nabídku zcela nezávisle na jiných
finančních institucích. Pro své
podnikání často nepotřebují
bankovní licenci, protože neposkytují služby,
které by toto vyžadovaly. Noví
vyzyvatelé často začínají jako tento
typ instituce a poté, co získají
potřebné licence, migrují do neobanky nebo
plné digitální banky.
Na kterých trzích
prodáváte a na kterých
plánujete prodávat?
Aktuálně jsme nejsilnější v
domovském regionu střední Evropy, ve
východní Evropě, ale i třeba v USA. V
zemích Středního východu a na
druhé straně naopak v regionu západní
Evropy vidíme velkou obchodní
příležitost a svá obchodní
zastoupení chceme nyní budovat
primárně tam.
Odmítli jste zakázky na
některých trzích?
Ano, každou zakázku zvažujeme a některé jsme
odmítli. Měli jsme například nabídku z
Afghánistánu, kterou jsme nevzali. Při
naší práci je potřeba klienta
pravidelně navštěvovat a já nechci své
lidi posílat do míst, kam sám
nejezdím rád a kde se
necítím bezpečně. Asi to bude znít
trochu pateticky, ale v těchto případech je pro mě
důležitější bezpečí než
byznysová příležitost.
Jak se česká firma dostane na jeden z
nejvíce konkurenčních trhů v USA?
Spojené státy jsou v byznysu Mekkou, kam se chce
probojovat prakticky každý. Mám tedy samozřejmě
velkou radost, že se nám to podařilo. Měli jsme tak trochu
štěstí a podařilo se nám
navázat spolupráci se společností
NYMBUS, která vlastní a
vyvíjí moderní
core-bankingový systém. My naopak
vyvíjíme digitální
nadstavby, které umíme na core-banking snadno
napojit, a naše spolupráce tedy skvěle klape. Za
12 měsíců se nám podařilo digitálně
transformovat již pět amerických bank. Naše
společné řešení umožní
provést tuto změnu v rekordním čase - v podstatě
za kvartál - a během krátké
chvíle tak může i z malé banky udělat
digitálního vyzyvatele, který
díky tomu dosáhne na řádově
více klientů.
Co je zajímavého,
odlišného na trhu řešení
bankovních systémů v USA oproti Evropě?
Spojené státy pro nás
skýtají velice zajímavé
možnosti, protože oproti Evropě je americký
bankovní trh mnohem svobodnější a
méně regulovaný. Daří se tam
například modelu “bank-as-a-service”,
kdy banka, která má vlastní
bankovní licenci, může nabízet “banku
na klíč”. Různé společnosti, ať už
obchodní nebo sportovní, si tak mohou koupit
hotový finanční produkt, za kterým
stojí bankovní systém a procesy,
které vyvíjíme a provozujeme my, a k
provozu využít i bankovní licencí,
která je poskytnuta naším partnerem.
Primárním zákazníkem jsou
například sportovní kluby, které
mají obrovskou fanouškovskou základnu
a hledají další cesty, jak ji
monetizovat. Díky nám mohou mít za
pár týdnů postavenou banku, kterou my
zajišťujeme technologicky i transakčně a oni se
starají jen o své
zákazníky. Těm mohou nabízet třeba
spotřebitelské úvěry či kreditní karty
a využívat tak jejich loajalitu ke značce. V tomto jsou
však Spojené státy
specifické, důvěra a loajalita jakožto atribut značky hraje
významnou roli při rozhodování,
jaký produkt si koupit. Něco takového
zatím evropská legislativa
příliš nepodporuje.
A co v Asii?
Trhy v Asii jsou zajímavé zase tím, že
jsou tam banky celkově dravé a moderní.
Mezitímco v Evropě mají banky systémy
z 80. a 90. let, které s velkými
obtížemi digitálně transformují, v
Asii či třeba Africe si bankovní systémy
takovéto historické
zatížení nenesou, protože se jednoduše
vyvinuly později. Transformují se tak výrazně
rychleji. Navíc i díky
pozdějšímu nástupu
mobilních sítí je v Asii
jiná chuť využívat mobilní služby.
Komfortní přístup k bance přes smartphone je
jednoznačný must have.
Mají banky v USA nějaké
zajímavé přístupy k mladým
lidem?
Všechny banky dnes již ví, že k
mileniálům vede cesta přes mobilní aplikaci.
Pomocí mobilu chtějí mít možnost nejen
kontrolovat zůstatky, převádět prostředky a platit
účty, ale stále více také
digitálně nakupovat a využívat takové
možnosti, jako je třeba velice jednoduché
rozdělení platby v restauraci mezi více
lidí.
Situace v Americe je oproti té lokální
trochu jiná v tom, že tam banky musí trochu
bojovat se skepsí mladých. Ta
nepramení pouze z finanční krize.
Američtí mileniálové jsou často
zatížení studentskými dluhy se
špatným výhledem na budoucnost a k
bankám tak nemusí mít
kladný vztah. Zároveň žijí v
novém online prostředí a fandí
inovativním digitálním
hráčům, jako je Apple, Amazon nebo Google.
Vzhledem k tomu, že mileniálové právě
nyní vstupují do životních
fází, které zahrnují jejich
hlavní finanční závazky, jako je
nákup domu, plánování
svatby, první dítě nebo
zahájení penzijního
spoření, banky nemohou otálet. Čím
dříve jim nabídnou stejný
zážitek jako tyto “bigtech” firmy,
tím vyšší bude
šance banky, že tyto životní situace
prožijí s onou mladou generací a budou z toho
profitovat.
Nějaký čas jste strávil v
Tanzánii. Jaké je bankovnictví v
této zemi?
Je zajímavé sledovat, jak se
bankovnictví dokáže přizpůsobit
potřebám konkrétního trhu.
Například zmiňovaná Tanzánie
nabízela možnost instantních plateb na
základě SMS ověřování v době, kdy si o
tom evropský trh mohl nechat zdát.
Peníze vám tak esemeskou mohl poslat
úplně kdokoli a na základě rychlého
ověření vám hotovost vydal prodavač i v tom
nejzapadlejším kiosku. Možná jste již
slyšeli o systému m-Pesa, který tam
funguje perfektně, ovšem v Evropě by se nikdy nemohl
prosadit. V Evropě existuje funkční finanční
infrastruktura, která projektům typu m-Pesa
nedává prostor. Zákazníci
takovou službu prostě nepotřebují.
reklama
|
Co klasické banky a fintechy?
Fintechové startupy jsou velice důležitou
součástí celého ekosystému
a byly to právě ony, kdo postrčily kupředu celou řadu trendů
či ukázaly, že po některém typu služeb může
být poptávka. Není je ale potřeba
přeceňovat, protože jsou spíše
katalyzátorem a partnerem než vážnou
konkurencí bank. Startupy zaměřené na
bankovnictví se vždy zaměřují na
konkrétní úzkoprofilovou oblast, kde
chtějí nabídnout lepší
alternativu. V případě populárního
Revolutu jsou to především platby na
cestách, u českého Twista jednoduché
odložené platby a třeba britské Monzo
láká na plně mobilní
bankovnictví.
Fintechové startupy jsou skvělé v tom, že
vyvíjí tlak na banky, aby se v daných
oblastech zlepšovaly. Banky ale
nejspíš nikdy plně nenahradí. Nebudou
totiž schopny své služby efektivně
škálovat natolik, aby dokázaly
uspokojit všechny potřeby zákazníků.
Skvělé je, že banky na aktivity fintech startupů
reagují a snaží se jim vyrovnat.
Fintechové startupy jsou tedy skvělé pro
urychlování vývoje v
konkrétních oblastech bankovnictví.
Jaké klienty má BSC v ČR,
případně v SR?
V České republice vyvíjíme
bankovní systémy třeba pro Raiffeisenbank, PPF
Banku, Equa banku či Unicredit. Na Slovensku je to pak Tatra banka a
Slovenská sporiteľňa. Naše role je zde
jednoduchá – jsme partnerem pro všechny
banky, které se pustily do transformačního
procesu. V podstatě nám je tedy jedno, jestli se banka
překlopí kompletně na náš Digital Bank
OS nebo vezme jen některou z jeho částí v
případě, kdy ostatní části je schopna
zajistit sama.
Kromě toho jsme významný dodavatel
řešení pro regulatorní
výkaznictví bank, které
využívají již téměř všechny
velké české banky, a zároveň
nabízíme systém pro automatizaci
plateb.
Například v Raiffeisenbank dlouho běžel
projekt digitalizace core-bankingu, ale tento projekt se nepodařilo
dokončit. Ze stávajícího
mobilního bankovnictví RB mají klienti
různé pocity.
Netroufám si komentovat projekt Raiffeisenbank. Obecně
však mohu říci, že překlopit core-banking
systémy, které často vznikaly v
osmdesátých - devadesátých
letech, na nové řešení
nemusí být vždy ta
nejvhodnější cesta. Jsou to neskutečně
náročné projekty, jejichž návratnost
leží spíše než v letech v
desítkách let. Často se jako
lepší varianta jeví zachovat
stávající core-banking
systém, ale změnit jeho roli v rámci
aplikační architektury banky. Core-banking by měl
být pouze jedním ze systémů,
které jsou zapojeny do digitálního
srdce banky, a tím “core” banky v
budoucnu nebude hlavní bankovní
systém, ale platforma pro obsluhu
zákazníků a rapidní vývoj
produktů. My tuto platformu nazýváme
bankovní operační systém a
vidíme v něm budoucnost naší firmy.
Co se týká mobilního
bankovnictví RB, tak i tam je znát
dědictví minulosti. Nicméně banka
právě do této oblasti hodně investuje a
myslím, že jejich mobilní aplikace je již dnes
mnohem lepší. Doba, kdy banka jednou za dva roky
uvolnila novou aplikaci, je pryč a nastává doba
kontinuálního rozvoje a
vylepšování. I Raiffeisenbank jde
touto cestu a myslím, že se její klienti mohou
těšit na další
zlepšování a nové služby
jako Apple Pay či Android Pay.
Určitě i vy máte
vyzkoušených několik mobilních
aplikací českých bank, která se
Vám osobně zdá uživatelsky
příjemná?
Ano, jako profesionál v této oblasti jich
používám hned několik. Mým favoritem
je aplikace George České spořitelny a to i přesto, že s
touto aplikací nemá naše firma nic
společného. (Úsměv)
Co je podle Vás
zajímavým trendem v současném
českém bankovnictví?
Jednoznačným trendem je “mobile first”
přístup, a to nejen v českém
bankovnictví. Mobilní telefon nosíme
neustále s sebou a jedná se tedy o tu
nejjednodušší a
nejpřirozenější cestu k bankovním
službám. Zákazníci
požadují, aby toho přes aplikaci mohli vyřídit co
nejvíce, a banky jim v tom rády
vyhoví. Klienti jsou totiž v mobilním
bankovnictví mnohem aktivnější než v
klasickém internet bankingu. Přes mobil proto již jde nejen
spravovat účet a bezkontaktně telefonem platit. Banky
umožňují v aplikaci zakládat účty,
sjednávat úvěry či pojistky, investovat a
podobně. Jen pro zajímavost bych zmínil, že v
zahraničí již máme
zákazníky, tj. banky, které se vydaly
cestou “mobile only”, tj. klientům již ani
internetovou aplikaci nenabízejí.
Dalším trendem je snaha pokrytí
celé tzv. zákaznické cesty (Customer
Journey). Zákazník bude do budoucna
chtít, aby mu jedna instituce, ve kterou má plnou
důvěru, pomohla vyřešit jeho konkrétní
problém od začátku až do konce. Člověk by tedy v
budoucnu mohl přijít na jediné
kontaktní místo a vyřídit si
například nové bydlení – od
sehnání konkrétního bytu
přes zajištění hypotéky a
pojištění až třeba po
vyřízení přepisu na katastru. Oním
kontaktním místem by přitom mohla být
banka, která má dostatečný
aparát, dostatečnou penetraci a hlavně potřebnou důvěru.
všechny příspěvky | | Dále v rubrice
všechny příspěvky v rubrice
|