Pouze polovina bank se zaměřuje na digitalizaci, výsledkem je snížení jejich hodnoty na trhu
1.8.2019 | Zdeněk Bubák, zpráva Accenture | |
Pouze 12 procent bank na celém světě se
podle nové zprávy od společnosti Accenture zabývá digitální transformací.
Zpráva bankám doporučuje, aby usilovaly o vedoucí
postavení v digitální oblasti, díky
kterému pak budou mít podstatně lepší
finanční výsledky. Jeden bilion amerických dolarů,
které tradiční banky po celém světě investovaly
během posledních tří let do transformace svých IT
činností, ještě nepřinesl očekávaný růst
zisků.
Zpráva nazvaná „Housenky, motýli
a jednorožci: Je digitalizace v bankovnictví opravdu
důležitá?” analyzovala více než 160
největších retailových i obchodních bank ve
21 zemích. Hodnotila stupeň jejich digitální
zralosti a posuzovala, jestli je zde digitalizace nositelem
nadprůměrných finančních výsledků, včetně
tržní hodnoty, ziskovosti, růstu příjmů a efektivity.
Klíčové poznatky výzkumu: polovina (50 %) bank
dosahuje vyšší ziskovosti a návratnosti
vlastního kapitálu s využitím
většího provozního efektu, ale nedosahují
významného růstu ziskovosti. Místo toho
soupeří o velký podíl na trhu co se týče
růstu zisků, ale mezi firmami s pomalým
růstem. Zatímco digitální zralost je u těchto
bank spojena s vysokou hodnotou na trhu a lepší
návratností kapitálu, pouze 12 % z nich se
intenzivně zabývá digitální
transformací a investováním do strategie, ve
které je digitalizace v popředí; dalších 38
% je uprostřed transformace, ale jejich digitální
strategie postrádají celkovou soudržnost.
Zbývající polovina (50 %) neudělala
viditelný pokrok v digitální transformaci a
investoři zde nemají dostatek důvěry do budoucna.
„Bankovní průmysl je dle měřítka výnosnosti
na jednotku kapitálu na posledních
příčkách, dokonce i za takovými odvětvími
jako je pojišťovnictví či telekomunikace. Proto se banky
zaměřují na zvyšování své efektivity
generováním zisku pro své akcionáře.
Propast mezi bankami, které efektivně podstoupily, nebo
podstupují digitální transformaci a těmi,
které s takovou změnou mají problém, se tak
stále zvětšuje,“ tvrdí Karel Kotoun, manažer
v oblasti finančních služeb, Accenture.
Pořadí |
Odvětví |
Výnos na jednotku kapitálu |
1 |
Automobilový průmysl (maloobchod) |
41,49 % |
2 |
Telekomunikace |
36,99 % |
3 |
Nemovitosti |
18,28 % |
4 |
Investiční bankovnictví |
16,18 % |
5 |
Pojišťovnictví |
12,98 % |
6 |
Bankovnictví |
11,48 % |
Zdroj: Accenture
Výzkum analyzoval, jak na tom banky jsou na stupnici
digitální zralosti se zohledněním několika
faktorů: veřejná komunikace o příjmech na jejich
digitální cestě, tiskové zprávy s
uvedením novinek a investičních rozpočtů;
uznání digitálního leadershipu pozorovateli
a analytiky z jiných odvětví; subjektivní
analýza společnosti Accenture založená na jejích
rozsáhlých zkušenostech v oblasti
finančních služeb.
reklama
|
Výzkum identifikoval 3 základní segmenty digitální zralosti:
- Jednorožci (zaměření na digitalizaci): Pouze jedna z osmi
bank na celém světě (12 %) se intenzivně zabývá
digitální transformací a investuje do toho, aby se
stala jednou z prvních digitalizovaných bank. Je to
jediná skupina, kde je poměr ceny a účetní hodnoty
vyšší než 1.
- Motýli (digitálně aktivní): Přibližně 4 z 10
bank (38 %) jsou ve fázi transformace, ale neoznámily
soudržnou a přesvědčivou strategii digitální
transformace. Snahy o digitalizaci mají za následek
vyšší návratnost vlastního
kapitálu, s očekáváním, že se ještě
zvýší.
- Housenky (zbytek): Zbývajících 50 % bank
neudělalo v digitální transformaci žádný
velký pokrok. Aby zlepšily svou konkurenceschopnost, měly
by zavést a sladit své strategie digitální
transformace.
Zpráva zjistila, že opravdovou změnou, která je důsledkem
investic do digitalizace, je spíše
nákladová efektivita než růst příjmů. Banky z
první skupiny, které se na digitalizaci zaměřují,
mají ty nejvyšší zisky a jsou vysoce
oceňovány, dosahují vyšší ziskovosti
díky příznivějším provozním vlivům
– a tak z každého dolaru aktiv
získávají více. Pozitivní
provozní vliv je u bank zaměřených na digitalizaci
přímou úměrou jejich digitální zralosti.
Tyto banky mají ten nejpomalejší růst
příjmů, nicméně omezily růst nákladů, což mělo
každý rok za posledních šest let za
následek rozdíl zhruba dvou procentních bodů mezi
růstem příjmů a růstem nákladů. Skupina digitálně
aktivních též zaznamenává propast mezi
růstem příjmů a růstem nákladů, a to ve
výši 1,3 procentních bodů, zatímco banky v
segmentu ´zbytek´ nezaznamenaly téměř
žádný provozní vliv.
„Banky musí inovovat nejen
systémy, ale i své produkty. Vzniká jim totiž
nová konkurence v podobě GAFA (Google, Amazon, Facebook,
Alibaba), která cílí na klienty inovací v
oblasti produktů a služeb. Nejdůležitějším
rozdílem mezi tzv. digitálními inovátory a
tradičními bankami je jejich proximita ke koncovému
klientovi. Noví hráči na poli finančních služeb
jsou s klientem v kontaktu na denní bázi, a proto jsou
schopni nabídnout personalizované služby, jež klienti
dnes vyžadují. Tato část je navíc tou
nejvýnosnější vzhledem k celkovému
hodnotovému řetězci ve finančním sektoru. Bankám
tedy hrozí, že pokud se budou zaměřovat pouze na interní
digitalizaci, ztratí přímé napojení na
klienta a stanou se tak pouhými dodavateli produktů,“
dodává Karel Kotoun.
Výzkum též zjistil, že zaměření na digitalizaci se
pravděpodobně projeví ve vzniku dalších poplatků,
ať již za poradenství nebo za administrativní činnosti.
Aby banky udělaly nějaký pokrok, bude pro ně
důležitější zaměřit se na generování
příjmů při zohlednění rizik spojených s chodem
rozvahy, včetně úrokových sazeb a úvěrů. Banky,
které jsou zaměřeny na digitalizaci i ty digitálně
aktivní budou muset svou pozornost obrátit zpět na
obchodní model, ve kterém je rozvaha
zásadním motorem růstu příjmů nebo budou muset
vytvořit nový zdroj příjmů založený na
poplatcích, který je za hranicemi tradičního
bankovnictví.
„Pod tlakem snižujících se poplatků a úbytku
počtu klientů se bude bankám snižovat tradiční zdroj
příjmů. Proto budou muset hledat inovativní zdroje
příjmů. Digitalizace je skvělým nástrojem k jejich
úspěšnému odemčení. Příkladem může
být využití přímých prodejních
kanálů (online), otevřené bankovnictví nebo
správné využití dat, čili tzv. datová
monetizace,“ uzavírá Kotoun.
všechny příspěvky | | Dále v rubrice
všechny příspěvky v rubrice
|